Praha 4 se rozběhla do školy v Krčském lese

 Téměř stovka žáčků všeho věku i výkonnosti se vydala s očekáváním na první hodinu Běžecké školy Praha 4 v Krčském lese. Jak vypadal podvečer všedního dne v teplém jarním ozónu?

DSC_0982

Na místě srazu U labutě nejdřív jako by všichni nesměle přešlapovali. Co nás asi čeká? „Jsem úplný začátečník, můžu taky vyběhnout,“ ptal se stydlivě postarší chlapík. Některé dámy přicupitaly stydlivě v dlouhých elasťákách. A jeden přibyl dokonce v kalhotách, asi rovnou z práce…

Nemohli chybět ani místostarostové městské části Praha 4, která projekt podporuje. „Škoda, že pro mě není skupina číslo čtyři,“ posteskl si Jiří Bodenlos na výzvu o rozdělení běžců do tří skupin. Když pak uslyšel, že „čtyřku“ by v rámci hierarchie čekalo dvacet kilometrů, zůstal raději v nabízené „trojce“. Ivana Staňková sice přímo nevyběhla, ale usilovně a poctivě se aspoň rozcvičila.

Tu se zpoza zatáčky objevil Miloš Škorpil, guru všech běžeckých škol. „Jsem moc rád, že vás je tady tolik a že vznikla takováhle škola. Přesně takovým způsobem by podle mě měly radnice a městské úřady podporovat zdravý životní styl,“ řekl.DSC_0988

A pak se hned pustil do rozcvičky, předvedl svého „tučňáka“, cvičení na správný došlap, ale i základní čtyři písmena abecedy. Na obloze zahřmělo, spadlo pár kapek, ale vřelá běžecká atmosféra jako by snad mraky rozehnala.

Miloš Škorpil se vydal se začátečníky na tříkilometrový výklus. O chvíli později startovala větší skupinka, vedená Markem Blažkem, běžcem, šéfem výsledkářské firmy Apachi, a také znamenitým chodcem, který se vydává z Prahy i na Říp. „Desítka, tempo okolo šesti minut,“ zval zájemce. „Já bych chtěl desítku, ale nemám tolik času,“ váhal David Svoboda, olympijský vítěz v pětiboji. Nakonec vyrazil a našel se tempový kompromis.

DSC_1075Asi největší skupinka „středně pokročilých“ vyběhla na sedm kilometrů s výběhem na Hrádek v protisměru Velké kunratické. Běželo se zlehka a cestou probíraly bolístky, kompresní prádlo i možnosti závodního programu. A pokud někdo malinko zaostal, na křižovatce se na něj počkalo při strečinku. Někteří se odpojili u roztylského metra.

V cíli čekala voda, nebo ionťák… Jen pomalu se účastníci rozcházeli – nebo dobíhali – domů. DSC_0008

Co čeká příště? Určitě zase na stejném místě ve stejný čas. Čtvrtek 17.30 u Labutě. Po úvodním seznamovacím setkání postupně pokročíme. Na hodinu číslo dvě znovu přislíbili účast i „profesoři“ Svoboda se Škorpilem. „Bylo to moc pěkné, takže se mnou můžete zase počítat,“ vzkázal Miloš Škorpil.

Tomáš Nohejl